Sinajský poloostrov

Na severovýchodním cípu velkého Egypta se nachází Sinajský poloostrov. Území ve tvaru trojúhelníku je pomyslným mostem mezi dvěma kontinenty Afrikou a Asií.

Sinajský poloostrov se stal především tranzitním územím. V minulosti tudy údajně putovali Židé do posvátné Mekky při útěku z otroctví. Dva a půl miliónů Hebrejců hledajících místo k usazení, odsouzeni k poutnímu životu ve stanech z kozích kůží, jejich vyčerpané ženy a děti se protloukali územím ve snaze dosáhnout země zaslíbené. Na vrcholu hory Sinaj, známé též jako Mojžíšova hora, nakonec po 40 dnech strádání bylo Mojžíšovi zjeveno Boží desatero. Od dob Mojžíšova putování je Sinaj považován za součást Svaté země.

Ze zeměpisného hlediska je poloostrov na svém severním pobřeží omýván Středozemním mořem a na jihu překrásným Rudým mořem. Směrem na východ končí území Egypta hranicí s Izraelem, která se na jihu ztrácí ve vodách Akabského zálivu. Na západní straně je poloostrov zcela oddělen od Afriky Suezským průplavem. Díky četným přívozům a tunelu je i pro návštěvníky Sinajského poloostrova zajištěno dopravní spojení například do Káhiry a k dalším staroegyptským památkám. Vzhledem k tomu, že převážná část poloostrova je pokryta pouští, je pro něj typické teplé subtropické podnebí. Suchá a horká polední vedra střídají příjemně chladivé večery a noci plné hvězd. V zimním období dokonce může v nejvyšších horách i sněžit. Při pobřeží Rudého moře se v zimě mohou objevit krátké a vydatné deště, po nichž je písek postupně pokrýván barevným kobercem květů čerstvě napojených rostlinek. Protože zeleň je k vidění jen v několika oázách (největší je vnitrozemská oáza Fejrán s cca 30 tisíci datlovými palmami), je pohled na „kvetoucí poušť“ v této oblasti jistě úžasným zážitkem. Pobřežní oblasti jsou světem diametrálně odlišným od pustého vnitrozemí.

Krůček po krůčku člověk přicházel na to, že právě kontrasty tohoto poloostrova jej činí tolik krásným. Území se pyšní nejen načervenalými robustními horskými masívy spadajícími z výšky až 2000 m.n.m. do modrých hlubin Rudého moře a pouštními oázami beduínů, ale hlavně úchvatnými podmořskými světy a skvělými podmínkami umožňujícími jejich poznání. Jsou to právě bohaté korálové parky, pestrobarevná scenérie útesů se svou fascinující faunou, jenž utvářejí tichý mořský ráj lákající k jeho pozorování a zkoumání. Kromě potápění a šnorchlování nabízí Sinajský poostrov ideální podmínky pro windsurfi ng, plachtění a vodní lyžování.

Sinaj je rozsáhlý 61.000 km2 . Z geologického hlediska je trojcípý Sinajský poloostrov součástí Afriky a z geografického Asie. Od obou kontinentů je oddělen zálivy Rudého moře. Z jihovýchodu a východu Akabským zálivem, jímž Egypt hraničí se Saudskou Arábií, Jordánskem a Izraelem a ze západní strany Suezským zálivem. Od ostatního Egypta je na severozápadě Sinaj úplně oddělen Suezským kanálem, ale dopravně se přes něj dá z Afriky dostat několika přívozy a jedním tunelem v jeho jižní části. Bezprostřední pozemní hranice má Egypt na severovýchodě Sinaje jen s Izraelem. Existuje ale také přímý spoj pravidelným trajektem z egyptské Nuweiby do jordánské Akaby. Převážná část poloostrova je pokryta pouští a skalnatými horami (nejvyšší je hora svaté Kateřiny 2.637 m, která o něco převyšuje sousední horu Sinaj, známou jako Gebel Músá - Mojžíšova hora). Podnebí je teplé a suché s velkými rozdíly mezi dnem a nocí. Zeleň je viditelná v několika málo oázách, kde naleznete mimo jiného i datlové palmy.